K poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti používáme soubory cookie.

Více informací
Přijmout všechny cookies Personalizovat
Přijmout zvolené cookies

Byliny a jejich vliv na psychiku člověka

Byliny a jejich vliv na psychiku člověka

Je nedílnou součástí lidského života. Někdy je pevná jako skála, jindy je křehká jako porcelán. Bez ní by byl člověk jen prázdnou tělesnou schránkou. Její kondice ovlivňuje kvalitu našeho každodenního života. Umí být náladová jako aprílové počasí. Když je v pořádku, život je krásný a všechno je růžové. Co když ale není?

 

“Psychika člověka je sestrojena tak, že nejsilněji reaguje na negativní podněty.”

Vadim Zeland

 

Pojem psychika je odvozen z řeckého slova “psyché” znamenajícího “duše”. Jedná se o veškeré duševní pochody, které od narození až do smrti prožijeme. Jaká bude ta naše, je do jisté míry ovlivněno tím, co jsme zdědili a také tím, jak se sebou sami pracujeme. Jak se staráme o své mentální zdraví v závislosti na událostech a situacích, které život přináší. Kromě obecně známých a doporučených metod, jak udržovat svou mysl ve formě, jako jsou cvičení, vyvážená strava a kvalitní spánek, existují v přírodě také látky, jež nám mohou pomoci psychiku natočit tím správným směrem, když zrovna nemá svůj den. Velké množství z nich je obsaženo ve více či méně známých bylinách rostoucích všude kolem nás. Které to jsou a na které aspekty duševního zdraví mohou mít vliv?

 

 

Třezalka tečkovaná

Začneme rovnou “královnou” mezi přírodními antidepresivy. Tato bylinka byla pro svůj možný pozitivní vliv na psychiku člověka podrobena studiím a výzkumům jako snad žádná jiná. Hovoří se o ní jako o nejvážnějším kandidátovi na post náhradníka syntetických antidepresiv, se kterými se paradoxně nesmí nikdy užívat zároveň. Co všechno tedy umí? Může pomoci v boji proti úzkostným stavům, depresi, snižovat vnitřní napětí, nervozitu a strachy různého původu. Dále může přispět k lepší kvalitě spánku a normální činnosti nervové soustavy. Hlavními složkami, kterým za to můžeme poděkovat, jsou hypericin a hyperforin. Zatímco hypericin pozitivně ovlivňuje tvorbu melaninu (hormon důležitý pro spánek) a serotoninu (hormon ovlivňující náladu), hyperforin dokáže vychytávat cholin, který je stavební složkou jednoho ze základních neurotransmiterů (přenáší vzruchy mezi nervovými buňkami) důležitého k eliminaci poruch paměti. Kromě výše zmíněného, se třezalce připisují také antivirotické a protizánětlivé vlastnosti. Využít se tak dá například při problémech s vnitřními orgány, jako jsou srdce, plíce, játra či žlučník. K vnějšímu použití po ní můžete sáhnout, pokud potřebujete ulevit od svědivého ekzému, otoku nebo třeba hemeroidu. Pro její údajnou schopnost stabilizovat hormonální výkyvy, ji ženy ocení zejména v období klimakteria nebo při potížích s menstruačním cyklem. Vyhnout by se jí naopak měly těhotné ženy, a to aspoň do 37. týdne. V dřívějších fázích těhotenství může totiž třezalka vyvolat kontrakce a způsobit tak předčasný porod. Při užívání přípravků z třezalky je potřeba se chránit před slunečním zářením, protože obsahové látky mohou působit fototoxicky. Droga taktéž snižuje účinek antikoncepce a z důvodu indukce jaterních enzymů cytochromu P450 dochází k ovlivnění metabolismu mnoha léčiv, např. warfarinu, digoxinu, cyklosporinu, theofylinu aj.

 

Kozlík lékařský

Další z bylin známých pro své možné pozitivní působení na nervový systém člověka, je tato vysoká rostlina s narůžovělými květy a charakteristickým zápachem. Jedinečnost kozlíku tkví v jeho oboustrannosti. Když se cítíte smutní nebo je vám úzko, kozlík vás může povzbudit. Pokud jste naopak podráždění nebo cítíte napětí, říká se, že kozlík tyto jevy dokáže zmírnit.

Hypnotický účinek kozlíku je vysvětlen zvýšením koncentrace GABA v mozku a interakcí s GABA A receptory, na které působí i léky na léčbu úzkosti a zklidnění tzv. benzodiazepiny. Výsledkem této interakce je útlum nervové soustavy a zlepšení kvality spánku. Dalšími účinnými látkami jsou například valerin, hesperidin a linarin, známé pro své sedativní účinky, které mohou napomoci při potížích se spaním či ulevit od svalových křečí psychického původu.

 

Šišák bajkalský

Jak již název napovídá, pochází tato bylina s fialovými květy rostoucími do tvaru hroznu z asijské části Ruska. Využití bychom našli ale i v Číně, jejíž tradiční medicína považuje šišák za jednu z nejvýznamnějších bylin vůbec. Mezi látky blahodárně působící na mentální zdraví lidského organismu patří hlavně flavonoidy a steroly. Ty jsou známy hlavně pro své sedativní, hypotensní a antioxidační účinky. Šišák se proto hojně využívá ke zlepšení kvality spánku, při neurozách, hysterii, depresích nebo dlouhodobém psychickém vyčerpání. Snižuje krevní tlak. Poradit si může ale také s astmatem, alergiemi či krvácením z nosu. Jelikož na něj bakterie údajně nevykazují rezistenci, hovoří se o něm někdy jako o přírodním antibiotiku budoucnosti. K navození spánku doporučujeme užívat kolem 18. hodiny.

 

Meduňka lékařská

Nemůžeš spát? Uvař si meduňkový čaj. O tišících a uklidňujících efektech, které má mít meduňka nejen na lidskou mysl, slyšel každý z nás už snad jako malé dítě. Dokáže prý bojovat proti chmurám jako jsou neurózy, záchvaty paniky, strach či úzkost. Může také

přispět ke správnému fungování kognitivních funkcí (paměť, soustředění, rychlost myšlení, pozornost), zdravému trávení, k podpoře imunitního systému, při tlumení bolestí hlavy, snížení krevního tlaku a zpomalení srdečního tepu. Meduňku se nemusíte bát podávat ani malým dětem, kterým může pomoci při bolestech bříška a nadýmání.

 

Levandule lékařská

Oblíbená fialovokvětá bylina s nezaměnitelnou vůní, na kterou se v období, kdy kvete, jezdí (nejen do Francie) dívat lidé z celého světa. Díky velkému množství esenciálních olejů (silic), je hojně využívána především v aromaterapii. Může napomoci zmírnit stres, úzkost, nervozitu, třes, svalové napětí psychického původu a ulevit od celkového vyčerpání. Ve formě tinktury se často kape na polštář, neboť prý pomáhá relativně rychle usnout a lépe spát. Kromě povzbuzení mysli může také podpořit celkovou regeneraci organismu i imunitní systém, a je tak skvělým pomocníkem například při virových onemocněních.

 

Heřmánek pravý

Snad jedna z nejhojněji používaných bylin v lidovém léčitelství již od nepaměti. Jak jeho vůně, tak chuť mohou pomoci zklidnit mysl, zmírnit napětí, odstranit neklid a nervozitu, dopřávat klidný a kvalitní spánek. Kromě toho je možné ho využít v boji se zažívacími potížemi, nadýmáním, křečemi, bolestmi hlavy a zubů. Může být skvělým pomocníkem i pokud jde o kožní onemocnění, která se často dostaví, právě když nám není zrovna do smíchu.

 

Měsíček lékařský

Této byliny se v oblasti duševního zdraví využívá hlavně jako “životního nakopávače”. Pokud se dostaví pocity méněcennosti, bezmoci, pesimismus, nechutenství nebo se vám prostě jen

do ničeho nechce, měsíček může být tím pravým ořechovým. Prý působí jako mírné sedativum, které dokáže uklidnit centrální nervovou soustavu. Droga je podle babiček bylinkářek účinnou hojivou bylinou užitečnou především pro ženy.

 

Andělika lékařská

Bylinka s tímto poetickým názvem má údajně blahodárný vliv nejen na naše psychické, ale také fyzické zdraví. Může pomoci navodit dobrou náladu, zklidnit nervovou soustavu, tlumit křeče a bolesti hlavy, napomoci zdravému zažívání, eliminovat nadýmání a žaludeční křeče. Dále se může podílet na podpoře funkce zdraví střev, která se z velké části podílí právě na správném fungování naší mysli.

 

Mateřídouška

Drobounká bylinka s obrovskými pozitivy pro naši duši. Jen její vůně dokáže údajně navodit pocity spokojenosti, zmírnit napětí a ulevit od chmurů a starostí. Může také zlepšit kvalitu spánku a napomoci lepší regeneraci mysli. Často se uvádí, že pokud ji přidáte do večerní koupele, může časem zklidnit nervózní, nevrlé a vztekající se děti. Ženy ji zase ocení při menstruaci doprovázené křečemi či bolestmi břicha a zad.

 

Rozmarýn lékařský

Bylinka, kterou si pro její výraznou chuť i vůni, můžete klidně přidat i do jídla. Kromě jiného obsahuje esenciální oleje, které mohou podpořit bdělost a správnou činnost centrální nervové soustavy. Využití nachází i v aromaterapii, kde pomáhá zmírnit stavy úzkosti, psychického vyčerpání a nervům se zrelaxovat.

 

Dračí krev

Peruánská bylinka “sangre de drago” je jihoamerickými obyvateli používána v tamním lidovém léčitelství již po staletí. K psychické pohodě přispívá hlavně pro svůj údajný kladný vliv na trávicí soustavu. Také se jí připisují protizánětlivé a dezinfekční vlastnosti, takže je možné ji využít k ošetření kůže, na které se stres a psychické vypětí často projevují.

 

Vilcacora

Bylinka starých Inků, které se přezdívá “kočičí dráp”. Psychiku může ovlivnit zejména svým působením na správné trávení a podporou zdraví orgánů zažívacího traktu. Vyznačuje se prý také silnými antioxidačními vlastnostmi, takže bývá používána k očistě a regeneraci lidský organismu jako celku, jak po stránce psychické, tak fyzické. Droga má prý navíc silný imunostimulační účinek, literatura udává posílení až o 60 %.

 

Křídlatka japonská

Invazivní bylina, která je nenáviděná zahrádkáři, ale milována bylinkáři. Křídlatka může pomoci vyřešit hlavně psychosomatické problémy. Údajně přispívá ke správnému fungování slinivky břišní, která pokud nefunguje jak má, dokáže pořádně zatočit nejen s naší psychikou, ale také imunitním systémem. Navíc se jí připisují antioxidační, antibakteriální, protizánětlivé a dezinfekční účinky, takže je možné ji využít k ošetření kůže trpící projevy vnitřního neklidu.

 

Rozchodnice růžová

Sibiřští šamani říkají, že ten kdo pije čaj z rhodioly, se dožije sta let. V oblastech polárního kruhu slouží k zvládání stresu a chladného podnebí. Droga je pro svou šedožlutou barvu kořene a své adaptogenní účinky mnohdy označována jako „zlatý kořen“ nebo „arktický kořen“. Extrakt z rhodioly vykazuje významné antidepresivní, anxiolytické, prokognitivní, neuroprotektivní a psychoanaleptické účinky. S touto bylinou bylo provedeno mnoho klinických studií, zahrnujících nervový systém.

Rhodiola je v mnoha zemích registrována jako lék, který má funkce tzv. mozkového tonika. Usnadňuje učení a zlepšuje dlouhodobou paměť. Tento lék taktéž ovlivňuje emoční sféru (vliv na náladu a regulaci stresu) a to vlivem na monoaminovou transmisi v mozku – konkrétně na amygdalu, hippocampus, hypothalamus a střední mozek. K adaptogennímu mechanismu taktéž přispívá přímá stimulace nikotinových, cholinergních, dopaminových, serotoninových a noradrenergních receptorů. Další účinky byliny přispívající ke zlepšení paměti a učení jsou následující – antioxidační, protizánětlivé, zlepšující mozkový metabolismus a srdeční cirkulaci, protiapoptózové aktivity.

Nejčastější léčba deprese klasickými antidepresivy je pomocí modulace monoaminové aktivity v mozku a cílem je zvýšit hladinu serotoninu, noradrenalinu, dopaminu a dalších neuromediátorů v mozku. Dle studií účinné látky rhodioly (především salidrosid) vykazovaly srovnatelný antidepresivní účinek jako lék fluoxetin (antideprepresivum skupiny SSRI), či amitryptilin a imipramin (tricyklická antidepresiva) a větší účinek než třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum) a to zvýšením hladiny serotoninu, bez nežádoucích účinků.

K tomuto antidepresivnímu účinku ještě přispívá regulace tzv. NPY (neuropeptid Y), který má ochranný účinek proti působení stresu. 

 

Vitánie snodárná – ashwagandha

 Ashwagandha v sanskrtu a znamená „páchnoucí jako kůň“ a v ayurvédě má podobné využití jako v západní medicíně ženšen, proto je nazývána „Indickým ženšenem“, který tonizuje, posiluje vyčerpaný organismus a zpomaluje stárnutí. Její léčivé „omlazující“ účinky jsou známy více než tisíc let.

Droga je označována jako adaptogen, nebo-li tonizující rostlina, či rostlinný harmonizátor. Má

schopnost regulovat fyzické procesy a stabilizovat odpověď organismu na stres. Zvyšuje naši životní energii, zlepšuje kondici, výkonnost a svalovou sílu a odolnost organismu vůči negativním vlivům. Vytváří soulad mezi naší duševní a tělesnou podstatou. Proto se ashwagandha užívá při rekonvalescenci po vyčerpávajících nemocech, náročných operacích, fyzickém, či duševním vyčerpání. Dle klinických studií (randomizované, dvojitě zaslepené a placebem kontrolované) vykazuje withanie anxiolytický, antidepresivní a neuroprotektivní účinek. Ukázalo se významné snížení úzkosti, krevního tlaku, pulsu, redukce hladiny ranního kortizolu (tzv. stresový hormon), DHEA-S (dehydroepiandrosteron – sulfát, ukazatel androgenní produkce v nadledvinách, nově považovaný taktéž za indikátor stresové reakce) a C- reaktivního proteinu (marker akutní fáze zánětu). Dále došlo ke zvýšení hladiny hemoglobinu a hladiny testosteronu. Kromě zvýšení testosteronu se potvrdil vliv ashwagandhy na produkci i dalších pohlavních hormonů – zejména LH, FSH a progesteronu a její použití jako afrodiziakum. Dobrých výsledků bylo dosaženo při léčbě mužské impotence a ženské neplodnosti.

 Účinek withanie proti úzkosti byl podobný jako účinek benzodiazepinů. Výsledky ukázaly podobný protiúzkostný efekt jako benzodiazepin lorazepam, navíc bez vedlejších účinků. Na anxiolytickém účinku se podílí více mechanismů. Prvním mechanismem je tlumící efekt withanie na osu hypothalamus- hypofýza – nadledviny. V reakci na stres - systém hypothalamus- hypofýza-nadledviny odpoví zvýšením hladiny kortizolu a DHEA. Např. zvýšená hladina DHEA a kortizolu byla nalezena u lidí trpící posttraumatickou stresovou poruchou, depresí a úzkostnými poruchami. Jiný anxiolytický mechanismus ashwagandhy je připisován jejím antioxidačním a protizánětlivým vlastnostem. Zánět a oxidativní stres jsou v náročném stresovém období zvýšeny a byly demonstrovány i při výskytu úzkosti, či deprese. Dále vykazuje ashwagandha vliv na GABA-ergní a serotoninovou aktivitu, což opět poukazuje účinek obou neuromediátorů na snížení úzkosti a deprese.

 

Srdečník obecný

Droga prý zklidňuje i nervové přetažení, doprovázené palpitacemi (bušením srdce). Bylina je bylinkáři doporučována jako vhodná na bušení srdce spolu s hypertyreózou (zvýšená funkce štítné žlázy). Na nervový systém působí jako sedativum a anxiolytikum. Více klinických studii se shoduje a potvrzuje účinek drogy na zlepšení kvality spánku, snížení frekvence buzení a výskytu nočních můr. Taktéž byl ve studiích zjištěn vliv na snížení nervové úzkosti, podrážděnosti a zlepšení mírných depresivních stavů, díky ovlivnění GABA-ergního systému v mozku (GABA A receptor je nejčastějším cílem léků, působících sedativně – hypnoticky, např. benzodiazepinů). Výsledky studií ukazují změny jak v systolickém, tak v diastolickém tlaku, pulsu a EKG, doprovázené zároveň se zlepšením psychoemoční stránky pacientů, kdy dochází ke zmírnění úzkosti, emoční lability, bolesti hlavy a zlepšení problémů se spánkem. Bylina je bezpečná i v geriatrii.

 

Ženšen pravý a ženšen americký

 Ženšen se řadí mezi adaptogeny, zvyšující psychickou a fyzickou odolnost organismu a odstraňující únavu, podle tradic východní medicíny zbystřuje a obnovuje smyslové orgány, hlavně sluch a zrak. Posiluje prý paměť. Přítomné ginsenosidy vykazují antidepresivní působení — dochází ke zvýšení noradrenalinu a serotoninu v mozku.

 

Eleuterokok ostnitý 

Tato bylina se využívá jako adaptogen, který má zmírňovat stres. Indikuje se primárně na stavy chronické únavy a vyčerpání po dlouhodobých nemocech či operacích. Může působit antidepresivně, snižovat mentální napětí, úzkost, stres, slabost a zlepšovat nespavost. Používá se k povzbuzení organismu a doporučuje se k regenereci po mentálním vyčerpání.

 

Sporýš lékařský

Bylina se používá na bolesti hlavy způsobené psychickou námahou. Literatura udává, že má sedativní vlastnosti.

 

Vrbka úzkolistá

Bylina je výborným trankvilizérem, může zmírňovat psychické napětí, tíseň, úzkost a pomoci s nespavostí.

 

Mučenka pletní

Tato rostlina se považuje za sedativum. Využívá se ke zklidnění, tlumení pocitů úzkosti, strachů a napětí. Používá se při neurastenii, stavech podráždění, psychickém vypětí s chvěním a zvýšeným svalovým napětím. Může zlepšovat spánek, zklidňovat zažíváním, působit jako spasmolytikum a kardiosedativum na palpitace nervového původu.

 

Lípa srdčitá

Lípa je známá pro své sedativní účinky. Využívá se při nervovém podráždění a nespavosti.  Účinky lípy srdčité se využívají v pediatrii i geriatrii.

 

Šanta kočičí

Tato bylina má sedativní účinky. Zklidňuje tzv. orgánové neurózy, tlumí průjmy různého původu a zlepšuje trávení. Používá se jako sedativum pro děti a často se přidává do různých bylinných směsí. Má podobné účinky jako meduňka, proto se jí v Německu říká „kočičí meduňka“.

 

Chmel otáčivý

Chmel si převážně spojujeme s vařením piva, ale tato rostlina se využívá pro své sedativní a hypnotické účinky. Používá se pro odstranění neklidu, napětí a nervozity. Má příznivý vliv na lehčí formy nespavosti. Ovlivňuje receptory serotoninu, GABA a melatoninu, které hrají důležitou roli ve fungování cirkadiánního rytmu.

Ať už zvolíte kteroukoliv z výše uvedených bylinek, neuděláte špatně. Duševní zdraví není na první pohled vidět, a pokud není v pořádku, důsledky mohou být horší než důsledky tělesných problémů. Dopřejte si horkou vanu, hrnek čaje nebo si zapalte svíčku v aromalampě a nechte sílu přírody působit na vaši mysl a harmonizovat duši.