Nachází se všude kolem nás. Snadno se přenáší, a je až s podivem, jakou paseku dokáží v lidském organismu napáchat, pokud je budete ignorovat. Poslední dobou jeden z jejich zástupců dává zabrat celému světu. Jsou zákeřné, umí se rychle měnit a přizpůsobit, a přestože nejsou schopny se dělit či růst, umí velice dobře škodit. Řeč je o virech.
Jaká zvolit antivirotika, když se nás zlý virus týká
Těchto cizopasníků napadajících rostlinné, živočišné i lidské buňky je člověku známo přes 9000 druhů. Svůj název dostali z latinského slova „virus”, což znamená jed. Antibiotika na ně neplatí. Jejich řádění může na člověku zanechat dlouhodobé následky, ne-li hůř. Protože je jejich stavba celkem primitivní, potřebují ke svému životu parazitovat na jiném organismu. Jak si tedy pomoci, pokud si některý z nich vybere za svého hostitele právě nás? Pomocnou ruku nám podává samotná matka příroda.
Andrographis neboli indiánská echinacea
Tato bylina, známá spíše pod svým latinským než českým názvem (právenka latnatá), se k nám dostala z Indie, kde se po staletí používá v Ájurvédě k detoxikaci jater. Zmínky o ní můžeme najít také v tradiční čínské medicíně. Ve skandinávských zemích se běžně užívá jako prevence proti chřipce a nachlazení. Extrakt z právenky je dále je silně účinný na léčbu různých nachlazení — např. proti bolesti v krku, rýma, zánět dutin, bolest a únava hlavy, třes a jiné symptomy podobné chřipce. testování proběhlo i na dětech, u kterých se bylina použila jako prevence nachlazení a posílení imunity. Nejoceňovanější vlastností celé rostliny, včetně kořenů, je její údajná schopnost zastavit rychlé a nekontrolovatelné množení buněk napadených viry. Dále je možné Andrographis využít při potížích s dýchacími cestami, k regulaci hladiny cukru v krvi, k podpoře imunitního systému či celkovému pročištěni organismu. Extrakt z právenky ocení i ženy trpící premenstruačním syndromem či projevy menopauzy.
Česky sasanka asfodelkovitá, v asijských zemích označována jako Zhi Mu je další z bylinek používaných v tradiční čínské a indické medicíně již nejméně dva tisíce let. Kromě silných antibakteriálních, antivirotických a dezinfekčních vlastností se o ní říká, že dokáže přispět ke snížení hladiny krevního cukru, zmírnit projevy diabetu a tuberkulózy či podpořit vykašlávání hlenu při infekcích dýchacích cest. Pomoci může také ženám v období klimakteria, zejména s návaly horka a nadměrným pocením.
Černý bez „antivirový zázrak“
Keř notoricky známý pro své typické květy, ze kterých naše babičky dělaly med, sirup nebo marmeládu. Víte ale, že má své nezastupitelné místo i v lidovém léčitelství? O jeho možných pozitivních účincích na lidský organismus se zmiňuje ve svých spisech již Hippokrates. Mezi hlavní účinné látky patří organické kyseliny, silice, vitamíny A, B a C, třísloviny, pryskyřice, glykosidy nebo třeba vápník. Díky těmto složkám se černému bezu připisují antivirové a antibakteriální vlastnosti, schopnost detoxikovat tělo, tlumit bolest, pomoci při nachlazení a horečce, podpořit funkci jater a správnou činnost močového ústrojí. Flavonoidy bezu mají velmi silnou afinitu na vir chřipky. Účinek těchto látek proti chřipce je srovnatelný se známými antivirotiky jako oseltamivir (Tamiflu) a amantadin (Viregyt-K).
Bylinka, kterou od indiánů přivezli do Evropy „bílé tváře” v 18. století, má název odvozený z řeckého slova „echinos” znamenající „ježek”. Původ názvu člověk pochopí, jakmile se podívá na tvar a barvu jejího květu, díky němuž se třapatce nachové (český název pro echinaceu) přezdívá také indiánská šiška. O této rostlince se traduje, že je přímo zázrakem pro imunitní systém, který dokáže podpořit v boji proti virům a bakteriím napadajícím lidský organismus. Po echinacey je dobré sáhnout hned při prvních příznacích virového onemocnění, jako jsou zvýšená teplota, bolest hlavy či kašel. Využít se dá také zevně ke zmírnění různých kožních problémů. Rostlina se s úspěchem používá při prevenci a léčbě zánětu dýchacích cest — např. rhinitida, sinusitida a bronchitida. Dle výsledků mnoha studií echinacea dokáže zkrátit dobu onemocnění a zmírnit obtíže, zabránit plnému rozvoji onemocnění a snížit počet opakovaných onemocnění. Bylina má i silný účinek proti plísním (kvasinkám).
O medvědím česneku můžeme s nadsázkou říct, že se na něj v období, kdy jsou jeho údajné účinky nejsilnější, pořádají přímo nálety. Je jednou z prvních jarních bylinek, kterou lidé odedávna používají k detoxikaci těla po dlouhé zimě. Jeho listy obsahují silice, vitamíny, stopové prvky, flavonoidy, bílkoviny a aminokyseliny, kterým se přisuzují antibakteriální, antivirové a antioxidační vlastnosti. Nejúčinnějším způsobem, jak si medvědí česnek dopřát, je ve formě tinktury. Sušením totiž část svých možných zdravotních benefitů ztrácí. Pokud vás trápí střevní potíže, jako nadýmání nebo bolesti břicha, máte vysoký krevní tlak nebo cholesterol, zánět dýchacích cest, oslabenou slinivku nebo trpíte revmatem, nebojte se po tinktuře z medvědího česneku porozhlédnout. Česnek medvědí působí také jako antiseptikum a umí odstranit toxické látky z těla. Pomáhá také eliminovat střevní parazity v trávicím traktu.
Jak již název napovídá, pyšní se tato bylina velkými květy žluté barvy, které ji činí v přírodě takřka nepřehlédnutelnou. Znát ji můžete ale také pod přezdívkami jako královská svíce, Petrova hůl či psí ocas. Extrakt z květů divizny se doporučuje k posílení přirozené obranyschopnosti organismu, k podpoře správného fungování trávicího traktu, dýchacího (diviznový květ vynikajícně podporuje vykašlávání hlenů a tlumí křeče průdušek a průdušinek, s úspěchem se používá jako podporující látka při astmatu) a močového ústrojí, ke srovnání nepravidelného menstruačního cyklu, při zácpě, revmatických bolestech i k ošetření poranění kůže.
Mezi hlavní složky, kterými divizna disponuje, patří silice, karotenoidy, flavonoidy, kumariny, saponiny a třísloviny.
V Severní Americe ho považují za invazivní plevel, v Číně a její tradiční medicíně za jednu z nejúčinnějších bylin v boji proti virózám. Tato žlutokvětá květina se od pradávných časů používala hlavně v barvířských dílnách. Když totiž projde boryt fermentací, uvolní se z něj krásně modré barvivo. Později boryt nahradilo indigo, které je pro barvení látek vhodnější. Kromě barvířství se boryt hojně využíval v lidovém léčitelství, aby se při poraněních zabránilo rozvoji infekce. Připisují se mu silné dezinfekční účinky a schopnost omezit množení mikroorganismů způsobujících trávicí a dýchací obtíže. Bylina je určena kromě virů chřipky na všechny virové záněty plic — virové pneumonie, ale i infekce plic způsobené bakteriemi. Odporná literatura doporučuje boryt užívat při všech encefalopatií virového původu.
Cist neboli skalní růže, který se k nám dostal ze Středozemí, je další z řady rostlin údajně se pyšnících nejen antivirovými účinky. Kromě nich prý může pomoci také v boji proti plísním nebo bakteriálním infekcím. Dále může přispět k celkovému posílení imunity, zlepšení nálady i lepšímu zvládání stresu. Všechny tyto vlastnosti se připisují hlavně velkému množství polyfenolů, které nať cistu obsahuje.
Kozinec je výborný adaptogen a imunostimulátor. Kořen kozince se v tradiční čínské medicíně používá po tisíce let hlavně kvůli jeho údajnému extrémně pozitivnímu účinku na obranyschopnost organismu. Říká se, že tato bylina dokáže přispět k ochraně jednotlivých buněk tak, že zpomaluje vniknutí virů do jejich nitra. Kromě toho má mít silné antioxidační vlastnosti, schopnost normalizovat krevní tlak a oběh, tlumit menstruační bolesti, regulovat menstruační cyklus, přispívat k vyšší pohyblivosti spermií nebo třeba správné funkci močového ústrojí.
Zmínky o této směsi pryskyřic listnatých i jehličnatých stromů, včelího vosku, silic a sekretu včel najdeme v léčitelských příručkách starého Řecka, Říma i Egypta. Ačkoliv se jedná o látku, kterou včely zpevňují a dezinfikují své úly, své zastoupení našla i v alternativní medicíně po celém světě. Jednotlivé složky byly podrobeny několika studiím, díky kterým se propolisu připisují antibiotické, antivirové, protinádorové a protiplísňové účinky. Můžeme ho tak najít v lékárničkách lidí trpících některým z respiračních onemocnění, postižených popáleninami a jinými zraněními kůže, bojujících proti zánětům dásní a dutiny ústní nebo hledajících něco k ošetření hemoroidů, oparů, jizev, křečových žil, kuřích ok nebo třeba bradavic.
Tato žlutokvětá rostlina, někdy nesprávně označována jako “zlatý déšť, má odedávna své nezastupitelné místo v tradiční čínské medicíně. Pro své údajné antivirové vlastnosti byla během epidemie v Číně dokonce podávána pacientům postižených koronavirem. Semena zlatice, kromě jiného, obsahují flavonoidy, fenoly, glykosidy a triterpeny. Díky nim má mít antibakteriální, antialergické, antioxidační a protinádorové účinky. Dá se tak využít třeba ke zmírnění projevů nemocí horních cest dýchacích nebo ke snížení horečky.
Ačkoliv si všichni přejeme, aby se nám všechny všudypřítomné viry vyhnuly obloukem, občas některému z nich podlehneme. V takovém případě zvolením výše uvedených bylin určitě neprohloupíte, neboť znatelně zkrátíte celkovou dobu trvání virového onemocnění urychlíte rekonvalescenci.